Nomádění v Malaze - Španělsko

Nomádění ve Španělsku - První společná práce z domu (Jirka nastoupil na volnou nohu 1.11.), a pokud o tom také přemýšlíš, neměl by ti uniknout článek o tom, jak na to. 

O naší ,,nomáděcí'' destinaci číslo jedna rozhodl spíše koronavirus a aktuální epidemiologická mapa, než-li my. Původně jsme měli namířeno do Bulharska, a to z čistě praktických důvodů. Je tam levno. Je tam dobrý internet. Není to daleko. Kulturně jsme si celkem blízko. A také je to země, kterou jsem ještě nikdy nenavštívila. A člověk si chce vždycky odškrtnou něco z toho pomyslného bucket-listu. 

V roce 2020 jsem si každopádně žádnou novou zemi na seznam navštívených nepřidala. Rozhodně si však nemůžu stěžovat na nedostatek cestování. Pokud správně počítám, byla jsem alespoň v pěti evropských zemích, a to není vůbec špatná bilance, ačkoliv se spousta mých cest bohužel zrušila. 

O Španělsku tedy rozhodla více méně náhoda, protože v říjnu 2020 nezbývalo příliš mnoho zemí označených zelenou barvičkou - vstup bez testu a bez karantény. Zároveň jsem se už druhým rokem učila španělsky, abych si splnila sen o Jižní Americe, a tak by se jazyková vybavenost mohla využít alespoň v Evropě. 

Uteklo to rychleji, než by člověk řekl rouška, které jsou bohužel stále součástí našich každodenních životů. 

Dneska znovu balíme. Stěhujeme se. 

Když před někým řeknu slovo stěhování, úplně se zhrozí. Přesně vím, co jim problesklo hlavou. Desítky krabic, skládání nábytku, pytle, kufry a tašky. U nás to není tak hrozné, jak by asi u většiny lidí bylo. V podstatě kromě počítače, pár kousků oblečení, foťáku a nějakých drobností, nic nevlastníme. Vybíráme si byty, které jsou kompletně vybavené, a ačkoliv za pronájem často zaplatíme polovinu našich příjmů, máme svobodu. Můžeme se kdykoliv rozhodnout změnit prostředí. Minimalismus jsme si zkrátka zamilovali, ale rozhodně to není pro každého. Mám spoustu kamarádek, které cestují i se dvěma obrovskými kufry, a na místě si pak vždy nakoupí fén a ručníky a dekorace, a o to hůře se jim místa pobytu opouštějí - avšak proti gustu...

První španělský týden jsme strávili v centru Malagy, další tři měsíce pak v městečku Benalmádena. O tom, jak si hledáme ubytování jste si na blogu již mohli přečíst.

Ve Španělsku se mi nejvíc líbí místní styl života - Španělé žijí venku. Kavárny, zahrádky a terasy jsou každý den plné od rána do večera, ačkoliv je lockdown. Zkrátka roztáhnou stolky dál od sebe a trochu přidají na hlasitosti - s tím místní nemají problém. 

Také se mi líbí koupelny. V každé koupelně je bidet. Mě to přijde úplně super, a vůbec nechápu, že se to do české architektury a našich domácností nějak nedostalo. 

Poslední pozitivum, které bych ráda vypíchla, je čerstvé ovoce a zelenina na zlomek ceny. Avokádo běžně stojí kolem 1 eur a méně. Ananasy 1,20 za kg, a pomeranče skoro zadarmo, protože rostou na stromech podél každé silnice. Pro milovníky masa a ryb - v každém obchodě je čerstvý rybí market, výběr šunky a uzenin asi tak desetkrát větší než u nás.

(K naší smůle mají pouze jeden druh tofu a seitan - nic víc). 

No a samozřejmě procházky po pláži, kavárny s výhledem na moře, ranní běh k východu slunce a odpolední toulky přístavem - to je něco, po čem jsem vždycky toužila, když jsem chtěla žít někde u moře.

A co mě překvapilo negativně? Možná to vyzní příšerně, ale musím to zmínit - hovna. Všude na chodnících jsou psí hovínka, ale úplně všude. To není cesta do obchodu, abyste se nevyhýbali alespoň dvěma bobkům. A o to víc jsem si uvědomila, jak jsou Češi asi svědomití, že bobky po psích miláčcích sbírají. Všude tu sice visí cedule, že za caca od vašeho perro hrozí pokuta, ale cesty jsou pobobkované denně. Výjimkou je centrum Malagy, kde den co den čistí chodníky speciální vůz s kartáčema. 

Další mínusový bod, a za mě opravdu mega mínusový, je ta zima. V domech a bytech není topení, ačkoliv letos v lednu klesly teploty až pod bod mrazu. První dva týdny v lednu pršelo den co den, teploty se nevyšplhaly na víc než 10 stupňů, na většině území Španělska padal sníh, a v bytech není topení. 

Jediná možnost, jak získat teplo, je z klimatizace. A tak si zapnete foukání na teplý vzduch, aby se byt, ve kterém je cca 14 stupňů zahřál a vy jste přežili pracovní den a opět tu máme jedno malé ALE - okna netěsní. Jsou to sice plastová okna a dveře, ale nemají těsnění, ani žádnou kličku. Z každé strany je fuka o velikosti centimetru, zespoda to nedovírá, nahoře je to křivé, a tak se teplo v bytě neudrží ani pár minut, a ještě na vás normálně fouká, i ze zavřeného okna. (Mohlo by vás napadnout, že vás vykradou, ale nebojte, na oknech i dveřích jsou mříže - to aby nemuseli dělat okna pořádně..)

A bod číslo tři - žádná plovoucí podlaha anebo lino - ledové dlaždice. V celém bytě jsou studené dlaždice. Pokud tedy mohu doporučit, nejezděte do Španělska v období listopad - únor. Zmrznete. 

No a právě absence topení je důvodem, proč dnes znovu skládám kousky oblečení do krosny, vytírám lednici, drhnu koupelnu, zametám chodbičku a strhávám naše jméno ze schránky. Stěhujeme se do airbnb bytu, který sice není daleko, ale ve kterém nebudeme vyúčtování za energie platit my. 

Pokud si byt pronajmete soukromě, musíte řešit nájemní smlouvu, doklady totožnosti, dostatek příjmů, vratnou kauci a spotřebu energie (topení na klimatizaci, bojler, stará elektroplotna, kde se voda na kafe ohřívá deset minut = kotel peněz) :D . Na airbnb si založíte ověřený profil, zarezervujete si ubytování a všechno je v ceně. Neřešíte papírování, kauci ani doplatky.

Pokud byste chtěli airbnb vyzkoušet, mám pro vás slevu 48 € na první pobyt - https://www.airbnb.cz/c/kikas60

Sbalila jsem si jeden svetr. Takže už asi chápete, proč mám na sobě stále to samé. :D :D Šaty, šortky a halenky jsem ještě nevyndala z krosny.