Rozmanitá Indie, zamilovala jsem si tě
Během dvouměsíčního dobrodružství jsme projeli Indii od
severu až na jih, byli pozváni na svatbu, jezdili na motorce, zpívali mantry,
zakládali hinduistický chrám v horách, sjeli se speciálním marihuanovým lassi,
smažili bramboráky s couchsurferama, nechali se potrkat od pouliční krávy,
relaxovali u moře nebo zkoušeli různá jídla.
 |
| kráva je v Indii posvátná |
Z chladného Nepálu, který
před Štědrým dnem začali všichni hojně opouštět a vracet se domů na Vánoce,
jsme se přesunuli do rozpálené Mumbaje. Poprvé jsme pocítili tu atmosféru dovolené,
i přes to, že šortky a tílka musely zůstat na dně krosny.
Mumbaj je neskutečně obrovské město, plné aut, tuk
tuků, motorek a lidí, i přesto občas ulici blokuje kráva, stádo ovcí nebo
jezdec na koni. Těchto kontrastů je Indie plná. Učarovala nás natolik, že jsme
v ní strávili dva měsíce.
Štědrý den jsme sice strávili slavnostně, avšak úplně
jinak, než-li u stromečku a koled. Dostali jsme pozvání na předsvatební
večírek. Procházeli jsme se tedy po červeném koberci, popíjeli ovocné koktejly,
sledovali pěvecká a taneční vystoupení, a když jsme se dosyta najedli,
přesunuli jsme se v noci do Pune.
 |
| Saransh, náš průvodce Mumbají a dlouholetý přítel |
Pune - město dobrého
jídla, průmyslu a obchodu
Jedno z nejlepších měst na život. Oproti jiným
indickým městům je tu celkem čisto, najdete tu hromadu moderních kaváren,
nákupních domů a restaurací. Naším největším zážitkem však nebyly památky, ale
rodina, u které jsme žili. Zjistili jsme, že běžná indická rodina se skládá minimálně
ze stovky členů. A ti příbuzní, které my považujeme za vzdálené, jsou stále
těmi nejbližšími, a jejich vzdálené příbuzné, my často ani neznáme. Se třemi
generacemi jsme si tak pochutnávali na Pani puri, Paneer Butter Masala, Lady
Fingers curry a dalších pochoutkách skoro dva týdny. Byli jsme zasvěceni i do
procesu vybírání nevěsty našemu kamarádovi, a dozvěděli jsme se tak, co je v
Indii pro výběr partnera nejdůležitější. Na rande potom přijela půlka rodiny,
čítající asi osm členů, a vyjednávalo se o majetkovém vyrovnání po svatbě.
Domluvené sňatky jsou v Indii běžnou věcí.
Indická
svatba - barvy, tanec, 700 lidí a spousta jídla
Před rokem se mi jeden
kamarád chlubil, že se bude v prosinci příštího roku ženit. ,,Vážně? Vždyť ani
nemáš přítelkyni,´´ smála jsem se tehdy, a netušila, že mu ji do té doby rodiče
najdou. Nakonec se nám povedlo dostat se do Indie právě na termín jeho svatby,
a rozhodli jsme se, že ho navštívíme. Svatba trvala tři dny, byla neskutečně
barevná, veselá, plná jídla, dobrých lidí, tance a tradic. Pozváno bylo skoro
sedm set lidí. Poprvé jsem na sebe oblékla indické sárí, ale zapadnout mezi
ostatní se nám stejně nepodařilo. Pro vesničany jsme byli možná první běloši,
které kdy viděli, a tak mi pořád chválili vlasy a chtěli se s námi fotit.
 |
| svatební hostina |
Aurangabad - mešity,
jeskyně a dechberoucí příroda
Zvláštní město
s magickým okolím. Všude okolo jsou historické stavby, zříceniny, jeskyně a
hory. Nejlepší je, půjčit si motorku, a projet si okolí. Ačkoliv vstupné nebylo
zadarmo, návštěva Ellora caves se určitě vyplatila. Komplex asi třiceti
jeskynních chrámů, které vás okamžitě přenesou do trpasličích pevností z pána
prstenů. V Aurangabadu je obrovská muslimská komunita, spousta mešit a není
snadné najít hotel, mrkněte ale na couchsurfing, díky Deoremu, který se nás na
tři dny ujal, máme nezapomenutelné zážitky do teď.
 |
| napodobenina Taj Mahal v Aurangabadu |
Udaipur - město paláců a jezer
Architektonicky
jedno z nejhezčích indických měst. Poměrně čisté, moderní a útulné město, které
je plné paláců, hotelů a restaurací. Právem se mu přezdívá město jezer. Okolní
příroda také stojí za to. Doporučuji se autem či na motorce dostat do hor nad
městem. Naleznete tam další jezera a pěkné západy slunce. V Rajastanu určitě
ochutnejte Dalbhati Churma.
 |
| Udaipur, město jezer |
Pushkar - krávy, kam se
podíváš
Malá vesnička,
jež je jedním z nejposvátnějších náboženských míst na světě. Bůh Bráhma vložit
svoji sílu do jezera uprostřed města, do kterého se denně jezdí koupat stovky
věřících. Kolem celého jezera je vystavěn komplex chrámů, po ulicích se
promenádují desítky krav a do města nemůžete vstoupit, aniž byste vykonali
obřadnou Pooju na břehu jezera, při které se pomodlíte za své rodiče i přátele.
Hinduisté popíjejí během svátků, jakými jsou Diwali či Holi, nápoj zvaný Bhang,
obsahující marihuanu. Během roku si jej můžete ochutnat v kavárnách pod názvem
Special Lassi, ale pozor, dejte si radši slabší.
 |
| Pushkar je plný krav všech velikostí i barev |
Jaipur - růžové město plné
zvířátek
V centru města
jsou desítky zahrad i paláců, mile nás překvapila hromadná vstupenka a snížené
studentské vstupné. Díky tomu jsme si město řádně užili, navštívili
astronomický park, plný zábavných historických pomůcek na určování času či
data, prohlíželi si architektonické skvosty paláců a odpočívali v zelených
parcích. Okolo města jsou vysoké hradby a pevnosti, do kterých je potřeba dojet
autem. Měli jsme štěstí, že nás tam rodinka, u které jsme bydleli, vzala na
výlet. Pokud jste v Jaipuru jen na jeden den, raději se na prohlídku centra
vyprdněte a dojeďte do Amber fort. Východ slunce za opevněnými kopci, opičky na
nádvoří a krásná architektura, to bylo moc hezké. Dvoukilometrovým tunelem pak
můžete projít do další pevnosti.
Díky cestopisu
od Honzy Macháčka z Cestoletu, jsme se vydali i na Monkey temple, a užili jsme
si super podívanou na opice, prasata, krávy i psy, kteří před chrámem společně
dováděli.
 |
| uvnitř pevnosti |
Agra - perla paláce alias
Taj Mahal
Kdo neviděl Taj
Mahal, jako by v Indii nebyl, že? I my jsme se tedy vydali za nejvyhlášenější
památkou, protože je to stavba opravdu unikátní. Počítejte však s tím, že
vstupné do Taj Mahal stojí jako dvanáct teplých jídel, či tři noci ve slušném
pokoji. Zkrátka to s rozpočtem trochu zamíchá. Ve městě není potřeba se nijak
zvlášť zdržovat. Lákadel pro turisty je tam spousta, ale všechno je dost drahé,
a uvidíte to v Indii ještě několikrát, za míň. K paláci se vydejte brzy ráno,
před východem slunce, dokud není ve frontách tolik lidí.
 |
| ikona Indie |
Dillí - hlavní město
je plné kontrastů
V hlavním městě jsou rozdíly mezi obyvateli asi
nejmarkantnější. Někteří lidé žijí v obrovských vilách, v některých domech je
spousta nevyužitého prostoru, některé byty by stačilo zrenovovat, a přesto jsou
rodiny, které žijí na ulici, ve slumech, ve stanech v ghettech. Znečištěné
ovzduší a špína zabije každoročně deset tisíc lidí, a přesto mají ti bohatí
několik aut, která to způsobují a továrny nepřestávají vyrábět, protože je
kupují. Některá místa jsou skvostná, a přímo z nich dýchá historie města.
Některá místa jsou moderní a čistá, jako například Lotus temple a zahrady
kolem, stačí však popojít o pár set metrů dál, a zůstanete šokovaně zírat.
V Dillí je však asi jedna z nejlepších a
nejbezpečnějších podzemních drah na světě, a to i přesto, že jeden lístek na
metro stojí asi 9 Kč. Nenechte se tedy zlákat otravnými tuktukáři, které po pár
dnech budete chtít zabít, a využívejte metro.
Na trhu nezapomínejte ostře smlouvat, a to i víc, než
o polovinu původní ceny. Pokud v tom nejste moc dobří, raději si jděte nakoupit
do nějakého supermarketu s pevně danými cenami.
Nainital - zakládání
hinduistického chrámu v horách
Nainital je horská vesnička v předhůří Himaláje, kam
nás pozvala rodina z Dillí, na náboženskou slavnost. Koupili před lety pozemek,
na kterém chtějí vybudovat turistický resort, včetně ubytování s wellness,
avšak nejprve musí vystavět klášter, aby jim bohové pomáhali a lidé z vesnice
se za ně mohli modlit. Třídenní rituál plný zpěvu manter, obětování jídla,
tance a modliteb jsme zakončili otevřením kláštera a slavnostní večeří, na
kterou zavítali i místní politici. Na konec jsme si nechali věštit budoucnost
od hinduistické guru, pomodlili se za naše rodiny i manželský život a
spřátelili se s hinduistickými kněžími, kteří nás začlenili do své party,
ačkoliv jsme celý život ateisté.
Goa - pláže, slunce a
evropské jídlo
Odletěli jsme
na dva týdny k moři, abychom si odpočinuli a prohřáli kosti zmrzlé z Himaláje.
Ubytovali jsme se na Palolem beach, dvě minuty od pláže, asi za sto šedesát
korun na noc. Ačkoliv jsme byli v turisticky navštěvovaném místě, objevili jsme
si svoji restauraci, kam chodí místní, a denně jedli teplé jídlo za dvacet
korun. Občas mi ukápne slina, když na to Thali zpětně myslím. Leželi jsme na
pláži, opalovali se, četli knížky, procházeli se a jediný rozdíl, mezi plážemi
na GOA a třeba Itálií, byl ten, že byli poloprázdné. Krásné písečné pláže,
modré moře, a nikde nikdo. Občas pár tlustých Rusáků, sem tam nějaký starý
Němec a my dva. Tak nějak chápu, že se někdo rád válí u moře, jednou za čas, to
vůbec není na škodu.
Hampi - starověké chrámy,
jízda na motorce i příroda
Jedno z
nejzajímavějších míst, co jsem kdy viděla. Okolní hory, kameny a řeky vypadaly jako
z westernových filmů či jako z nějakého trháku o dinosaurech. Půjčili jsme si
motorku, abychom si krajinu vychutnali co nejvíc, a byl to opravdu zážitek.
Poprvé na motorce, liduprázdné silnice, opičky poskakující ve větvích a kolem
čajové plantáže, rýžová pole, skály a kamení.
Navštívili jsme
chrám, v jedné menší vesnici, a znovu se utvrdili v tom, jak moc je pro
hinduisty náboženství důležité. Před chrámem byla obrovská fronta lidí, točící
se kolem dokola. V halách čekaly desítky, možná stovky věřících na to, až na ně
přijde řada s požehnáním. Za chrámem byla řeka, ve které se koupali děti i
dospělí a na březích řeky trhovci prodávali mýdla, šampóny a jiní zase dřevo,
zápalky a hliněné nádoby. Na jednom břehu pohřeb, na druhém břehu obřadní
koupel. Některé ženy putují z řeky, v mokrých šatech, přímo do chrámu. Zpívají
mantry, lehají si do prašné země. Na nádvoří se válí rozbité kokosové ořechy,
rýže, banány či jiné ovoce, obětované bohům.
Ačkoliv Hampi
kdysi bývalo jedno z nejosídlenějších měst celé Asie, dnes tu žijí jen prodejci
a pár rodin. Starobylé chrámy zůstaly opuštěné, nikdo po nás nechtěl vstupné a
příliš turistů sem také nejezdí. Vyrazte, než jej objeví cestovní agentury,
ačkoliv je to daleko na jihu, rozhodně to stojí za to.
Čenaj - jihovýchodní
pobřeží Indie a místo odpočinku jednoho z apoštolů
Městečko na
východním pobřeží indického oceánu. Najdete zde dlouhou promenádu, trh s
rybami, mořskými plody a živočichy všeho druhu, sochu Gándhího, několik
meditačních center a jeden z nejvýznamnějších křesťanských kostelů, který byl
vystaven po smrti apoštola Tomáše.
Indické jídlo
 |
| veg. thali na jihu Indie |
Jídlo v Indii
je prostě skvělé, levné a zdravé. Není ani tolik o rýži, jako hlavně o koření.
Mám pocit, že Indové dokáží vykouzlit zázraky z jedné cibule, rajčete a hrstky
koření. Nejčastěji jsme jedli nějaké curry (omáčka se zeleninou či masem) a k
tomu placky. V restauraci jsme si pak dávali Thali, což byl talíř s miskou
rýže, polévkou, omáčkou, zeleninou, plackami a různě se to měnilo podle kraje
či města. Mým favoritem je rozhodně Poha (rýžové vločky se semínky a
zeleninou), Paneer butter masala s plackami a nebo Dalbhati Churma.
Nejchutnější jídlo bylo rozhodně v Rajastanu a ve státě Maharasthra.
Indové
Couchsurfing i
Airbnb fungují v Indii úplně skvěle. Všechny rodiny, u kterých jsme v Indii
žili, nás skvěle pohostily. Indové jsou nadšení, když se s vámi mohou vyfotit
nebo ukázat někde na veřejnosti, protože se většina z nich do zahraničí
nedostane a od mala se na školách říkalo, že v Evropě se máme dobře, jsme
bohatí a zkrátka ti lepší. Má to ale i svoje nevýhody. Vstupy do památek jsou
pro bělochy mnohonásobně dražší, stejně jako ceny na trhu nebo jízdy tuk tukem.
Od mala slýchají, že máme dostatek peněz, takže nechápou, proč si od nich
nechceme něco koupit, když oni peníze nemají. Indové jsou většinou usměvavý, na
všechno mají času dost, milují dobré jídlo, moc nepijí alkohol a rádi se všude
vozí autem.
Doprava
Přesouvali jsme
se po Indii autobusy, vlaky, taxíky, uberem, letadlem i pěšky. Co se týká MHD,
tak budete pravděpodobně ztraceni stejně jako my. Metro fungovalo akorát v
Dillí, jinak jsme museli ve velkých městech chytat autobusy, které pomalu ani
nezastavují. Většinou staví úplně jinde, než je zastávka, naskakuje se do něj
za jízdy nebo se domlouváte s řidičem, kde vám má zastavit. Občas jsme tak
využili Uber, který je hodně levný. Autobusy nemají záchod, často vymetají
šílené díry na silnicích a o spánku nemůže být ani řeč. Co je však kupodivu
docela dobré, jsou vlaky. Stačí se zaregistrovat na stránkách indických drah, a
můžete kupovat jízdenky online. Sleeper třída je levná, a pokud si koupíte horní
postel, krásně se vyspíte beze strachu, že by vás někdo okradl nebo přepadl
(nahoru nikdo nepoleze). Vlakem prochází poslíčci s jídlem, pitím a dalšími
vymoženostmi, a tak je to docela pohodlné i na několikahodinové přesuny. V
každém větším městě je letiště, takže i trochu dražší varianta přesunů, je
možná.
 |
| v levných hotelech není jistota čistého povlečení |
Ubytování
Nikdy si nerezervujte ubytování online. V Indii je v
každém městě dost penzionů, hotelů i hostelů, a sami ubytovatelé vás většinou
budou nahánět na ulici, abyste se u nich ubytovali. Nejprve si zkontrolujte,
jak nabízený pokoj vypadá. Zda teče teplá voda, funguje Wi-Fi, jaké je tam
soukromí apod., až když budete s pokojem spokojeni, začněte smlouvat cenu.
Hezký obyčejný dvoulůžkový pokoj se dá sehnat za 400-800 rupií. Nejdražší ubytování
bylo v Mumbaji, nejlevnější asi na Goa (mimo hlavní sezonu). Záleží, jak dlouho
chcete zůstat na jednom místě, a na koho narazíte.
Na co si v Indii dát
pozor?
- · Zahalovat nohy (minimálně pod kolena) a nejlépe i ramena
- · Jíst a sahat na věci jen pravou rukou
- · Na záchodě většinou není toaleťák, Indové si myjí prdku vodou a nosí v kapse malý ručníček
- · Příliš neděkovat – kazí se jim tím karma
- · V některých státech se nesmí pít alkohol na veřejnosti
- · Nelíbat se, nedržet se za ruce, neobjímat se
- · Nemluvit sprostě před rodiči
- · Pokud nemáte skleničku, nikdy nepijte z lahve tak, že se jí dotknete (lijte si to do pusy)
- · Dojídat vždy všechno jídlo, co vám hostitelka nandá, a raději si nepřidávat, protože ona ještě nejedla a smí se najíst až tehdy, když budou ostatní sytí (a Indové toho vaří fakt málo …)
Rozpočet: 17 000 Kč/ 2
měsíce
teplé jídlo v restauraci 100-200 rupií
voda 20 rupií (většina domácností má filtr na vodu,
řekněte si o ní)
čaj, káva 20 rupií
ubytování 400 – 800 rupií
lístek v metru 20-40 rupií
Žili jsme levně hlavně díky tomu, že
jsme tři týdny bydleli a jedli úplně zdarma, u našich přátel. Týden jsme
bydleli přes couchsurfing ( 3 hostitelé ). Zbytek dní jsme si pronajímali levný
pokoj, jedli s místními, v restauraci se stravovali max. 1xdenně,
jinak jedli pečivo, vločky, ovoce, zeleninu, sušenky apod. Vodu jsme si stáčeli
z filtrů, nekupovali jsme plasty, pokud to nebylo nutné.
Komentáře
Okomentovat