Moje cesta k minimalismu

Moje sedmnáctileté já by asi vůbec nepochopilo, že mi ráno v koupelně nezabere ani deset minut. Proč? Už dva roky nosím stejné náušnice a nemusím se zabývat tím, které si vyberu. Už dva roky se kromě lehkého pudru nelíčím, nevymýšlím, co s vlasy a ani dlouze nepřemýšlím, co na sebe - moc toho nemám. Neřeším, co a jak s čím sladím - mám jen barvy a styly, co se k sobě hodí. Přesně vím, co si obléknu a vím, že to bude vypadat dobře. Ani byste nevěřili, kolik mi ubylo starostí a jak  moc se mi ulevilo.


Možná to začalo tím, že jsem se minimálně jednou za pár měsíců stěhovala. Za posledních šest let jsem se stěhovala 8 krát a dvakrát jsem odjela na větší cestu, jen s batohem. Při každém stěhování jsem se nějakých věcí zbavila. Postupně ubýval nábytek, elektronika, kabelky, boty i oblečení. 

Nakonec jsem se nechtěla stresovat s výběrem čehokoliv. Chtěla jsem prostě zkombinovat pohodlí s elegancí, a ono když cestujete s jedním batohem, tak toho moc kombinovat nemůžete.

A nakonec mi zůstaly dvě bedny - jedna s doklady, fotkami, knihami a dalším sentimentem. Jedna s věcmi na turistiku - stan, spacák, filtrační lahve, pohorky apod. 

A k tomu 40 l batoh s oblečením a 16 l batoh s počítačem a elektronikou, která mě na cestách živí. 

Proč být minimalistou? 

  • kupujete si pouze věci, které denně používáte
  • to znamená, že si dobře rozmyslíte, co koupíte (přemýšlíte kde a od koho)
  • preferujete kvalitu před kvantitou
  • jste EKO
  • máte doma pořádek
  • stěhování a cestování nebude noční můra. Jste sbaleni do 15 minut. 
  • neschováváte krámy na až někdy a až jednou .. více žijete v přítomnosti
  • uvolníte kapacitu v mozku na důležitější rozhodnutí, než-li jaké si vzít šperky a boty


Jak to ovlivnilo můj osobní život? 

Nákupy

Nevím, zda je to změnou stylu anebo tím, že jsem začala podnikat, ale jak již naznačuji výše, začala jsem více podporovat menší živnostníky. Začala jsem hledět na produkty i jinak, než-li na cenu. Kupuji si věci, které používám denně, a mám je ráda, a tak chci, aby mi vydrželi.

Oblečení

Začala jsem nosit mnohem pohodlnější oblečení, ale zároveň jsem se zbavila všeho, co už nevypadá dobře - něco se sepere, má dírku anebo je mi to malé? Prostě to ze svého šatníku odstraním a neschovávám nic ,,na ven a na zahradu a na až někdy.''

Uvědomila jsem si, které věci používám denně a na čem se fakt nevyplatí šetřit a naopak mi došlo, že věci, které vytáhnu jednou za rok je škoda vlastnit, když je mohu sdílet. Jsem velký fanda všech sdílených kol, aut, nářadí a tak.

Být bohatý neznamená vlastnit věci! Ačkoliv je to tak v naší konzumní společnosti často tvrzeno. 

Pro mě osobně je bohatstvím to, že nemám žádné závazky. Ta svoboda pronajmout si plně vybavený byt, ve kterém je vše, co potřebujete k životu. A až se vám v něm přestane líbit, tak si prostě sbalíte osobní věci a zmizíte. Bez závazku. Bez starostí.


Jídlo

Člověk má pocit, že aby bylo jídlo chutné, musí do něj nacpat spoustu dobrých věcí. Dřív jsem si na pizzu naházela alespoň čtyři druhy sýra, slaninu, salám, šunku a ještě olivy a ještě tohle a ještě tamto. Neříkám, že to je špatně a že teď někdy ,,neprasím,, (až na to maso teda..), ale uvědomila jsem si, že i v jednoduchosti je krása.

 Občas stačí těstoviny s dobrým olivovým olejem, abyste si pochutnali. Mnohem více jsem začala jíst ovoce a zeleninu, a další nechemicky a netechnicky zpracované potraviny - ovesné vločky, luštěniny, rýži, brambory. Čím základnější a jednodušší, tím chutnější a zdravější. 

V dnešní době je podle mě potřeba si to připomínat, aby jednou naše děti vůbec věděli, že ovoce roste na stromech a že vejce snáší slepičky a že to všechno neroste v supermarketu v regálu.

Jak to ovlivňuje můj pracovní život? 

Co se věcí týče, tak v podstatě nijak. Pracuji z domu. Je mi jasné, že chodit někam do kanceláře, kde vaše outfity denně drbou kolegyně ze všech pater korporátu, tak asi chcete mít denně novou halenku, lodičky anebo alespoň řetízek.

Co se týká práce jako takové, tak jsem si uvědomila, že méně je někdy více. 

Je super si připravit ,,nabombenou'' lekci, ve které máte ambice za 60 minut stihnout poslech, čtení, gramatiku, nová slovíčka, pracovní list a ještě zopakovat všechno z minula a zadat úkoly a procvičit to a popovídat si, ať má student pěkně co dělat, když si za to platí, ne? No, jak říkám, méně je někdy více! 

Uvědomila jsem si, že není nic špatného na tom, když si budeme jen povídat na nějaké téma anebo když se zasekneme na jednom obrázku anebo když si společně budeme překládat písničku. Jde hlavně o dvě věci  -  abychom se oba cítili dobře a aby si z lekce student něco odnesl, úplně nejlépe něco z němčiny a klidně i něco navíc. 



Momentálně denně používám roušku, to bych nikdy nevěřila, že řeknu. No a mezi další věci, bez kterých jsem jako bez ruky patří rozhodně počítač, mobil, brýle, teplý svetr a moje tygrovaná deka.






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Splněný sen o digitálním nomádství💻

Omylem v Čechách

11 kroků k podnikání & cestování