Jerba 2014 – Turistka vs. cestovatelka

Dnes jsou to čtyři roky, co jsem poprvé zažila pocit nezávislého cestování. Sama, bez rodičů, a za vlastní peníze jsem se vydala za hranice Evropy, a podruhé v životě seděla v letadle. Neměla jsem nejmenší tušení o cestování na vlastní pěst, a tak jsme si s kamarádkou po dvouměsíční letní brigádě zaplatily dovolenou s cestovní kanceláří. Dovolená to byla báječná, a ráda na ní vzpomínám, ale v mnohém se od cest, které prožívám nyní, liší. Chtěla bych tímto článkem ukázat, že i já jsem bývala jen" turistou" a jezdila na klasické letní dovolené, než jsem zjistila, že můžete mít dovolenou kdykoliv si přejete, stačí za ní převzít zodpovědnost.




Přes portál invia.cz jsme si koupily dovolenou, která vyšla jako vítěz v porovnání cena vs. kvalita a odletěly jsme na Djerbu. V Praze jsme nasedly do letadla, po přistání na letišti už nás čekala delegátka, která nás nahnala do autobusů a Jeepů a rozváželi nás do našich hotelových komplexů. Na hotelu nás pán v obleku zavedl do našeho pokoje, ukázal nám, kde najdeme toaletu, restauraci, i jak se zamyká skříň, abychom náhodou neměly ani sebemenší starosti a komplikace. Po probuzení na nás čekala připravená snídaně všech druhů, mapa, vyznačená stezka na pláž, seznam akcí v okolí…zkrátka vše bylo naservírované na zlatém podnose, a tak největším problémem, který nás mohl potkal, bylo příliš slané moře, málo sladký dezert, moc hluční sousedé a labutě z ručníků, zatímco jsme si zrovna přály slona a lachtana.



V pokoji s balkonem a vlastní koupelnou jsme vybalily své obrovské kufry (cca 13kg) na osobu, zvažovaly, co si vezmeme na sebe (jelikož jsme měli s sebou víc outfitů, než zaplacených dní dovolené) a i přesto, že jsme byly v hotelu plném jídla, dojídaly jsme zásoby sušenek, brambůrek a dobrůtek z domova (protože, co kdyby náhodou na Djerbě neměli obchod).

Na takové dovolené Vám vlastně nic nechybí, ale přemýšleli jste někdy nad tím, za co cestovní kanceláři platíte? Je ta cena opravdu za dopravu, jídlo a ubytování? Nebo platíte za to, že se prostě týden můžete válet u moře a cítit se jako páni? Tohle léto jsem se vykoupala v italském i chorvatském moři, a nezaplatila jsem za to ani korunu, a tak, proč lidé platí tisíce, někdy i desetitisíce za to, aby se mohli vykoupat v moři?

Podle mého názoru cestovní kanceláři platíme za to, že se na týden zbavíme jakékoliv zodpovědnosti. Turismus vzkvétá proto, že se lidé po náročných pracovních týdnech, během kterých mají spoustu stresu, snaží vypnout a starají se jen o to, které jídlo si vyberou, či jaké lehátko na pláži, bude nejlepší. Protože jsou po celý rok utlačováni svými zaměstnavateli, chtějí si zároveň dopřát luxusu, a tak si během dovolené maximálně zvyšují životní standart. Vzpomínáte, jak jste si na dovolené zašli do Starbucks, protože jste přece na dovolené? Vzpomínáte, jak jste utratili pětistovku v krámku se suvenýry, abyste se doma mohli pochlubit, že jste byli u moře? A co ta večeře v centru města, v restauraci s prostřenými stoly, zapálenými svíčkami a výhledem na moře? Vždyť jsme přece na dovolené, tak se nebudeme upejpat.

Tímto odstavcem se dostáváme k tomu, jaký je rozdíl mezi turistou a cestovatelem.

„My jsme letos taky byli u moře..”
„Jé, fakt? A kde?”
„Hele já ti ani nevim, ale hotel byl pěknej, dobře tam vařili a měli jsme tam dokonce i bazén. Na pláž to bylo kousek, akorát tam teda obsluhovali takový "přičmoudlíci" no.. a pivo.. pivo máme taky lepší.”

Aničku a Blanku jsme poznaly první den a bylo to super.

Byla jsem naprosto v šoku, když jsem zjistila, že lidi jezdí k moři, a je jim úplně jedno kam. Neřeší, do jaké země jedou, do jakého města a ani vlastně v kterém moři se koupou. Jediné, co je důležité, je čisté moře, dobré jídlo a ochotný personál. Nejlépe kompletně dosazený z rodné země.
Cestovatel naproti tomu nejede cílovou destinaci změnit a osídlit novým obyvatelstvem, ani konzumovat vlastní jídlo. Cestovatel přijíždí za místním obyvatelstvem, za místní kuchyní, za poznáním něčeho jemu cizího. Nejede to odsoudit, jede si to prohlédnout, inspirovat se a naučit se něco od jiné kultury.

Namítáte, že jste přece ochutnali místní jídlo a dokonce jste se i projeli na velbloudech a zašli do muzea, takže takoví barbaři zase nejste? Ehm, a za kolik?
Cestovatel získává zážitky zdarma. Díky dobrým lidem, které na cestě potká, díky tomu, že si vyslechne něčí příběh, nabídne svoji pomoc nebo se o místní kulturu ze srdce zajímá. Turista za zážitek zaplatí - zaplatí za fotku na velbloudech, za vstup do muzea, za drahé místní jídlo (v restauraci, do které by místní nikdy nešel, protože na to nemá). 
K turistům se místní chovají hezky proto, že mají peníze, které za zážitky rádi utratí, a tak se tak stávají zdrojem obživy. Také jsem si vyzkoušela svatební šat (dináry, dináry), ochutnala místní čaj i vodnici (dináry, dináry) a obědvala na pláži s drinkem v ruce. (dináry, dináry)



Nejde o to, co během cesty zažijete, ale o to, zda byste to dělali i v běžném životě.. Cestovatel se totiž na cestách chová stejně, jako doma. Nenavyšuje si životní standard o nic víc, než v běžném životě. 
A tak si tak prohlížím fotky s názvem dovolená 2014 a jsem moc ráda, že jsem narazila na cestovatele, kteří mě motivovali ke změně, a věřím, že se najde někdo, koho mohu motivovat já. 

Cestujte a zkuste cestovat na vlastní pěst - MÁTE NA TO !! ;-) 

 V čem se tedy zásadně změnilo mé cestování?
  • Místo 13 kg kufru plného sušenek, oblečení a make-upu vozím 6kg batoh, včetně karimatky, spacáku, hygieny a další výbavy, která by byla normálně k dostání v hotelu.
  • Namísto jednoho kliknutí na KOUPIT ZÁJEZD mě před cestou provází tisíce kliknutí během hledání nejlevnějších letenek, nejlevnějšího ubytování přes airbnb a couchsurfing, emailů a zpráv, hodiny čtení článků o dané destinaci a plánování cesty – a nebo – nebo mě to stojí O kliknutí, protože prostě vypnu internet a stoupnu si se zdviženým palcem k silnici, se spacákem v batohu, připravená na cokoliv.
  • V každé zemi se snažím poznat místní lidi, seznámit se s kulturou a kuchyní a nezanechat po sobě žádné fyzické, ani jiné (třeba morální) stopy po mé návštěvě.
(Přesně tomuto tématu se věnuje v poslední době tým Travelbible, který dělá přednášky o pomalém a zodpovědném cestování – protože jsou mojí velkou inspirací a většinu věcí, které jsem se dozvěděla o cestování mám z Travel bible – tak si jí kupte a přečtěte taky). www.travelbible.cz

  • Jo, a také jsem změnila trochu účes .. a tak.. ale to jste si asi všimli. :-D 



Nechci vás nutit, abyste běhali s batohem po světě a spali ve škarpě u silnice, ale během cestování se vždy zamyslete, proč vlastně cestujete. Mě tak nějak ty problémy na cestách baví, a bez nich by to už ani nebylo ono. Naučilo mě to hodně zodpovědnosti. Když si sbalím moc věcí, budu mít těžký batoh a budou mě bolet záda .. Když si zapomenu doplnit vodu, budu mít žízeň.. Když se nezeptám lidí na cestu, nenajdu jí. Všechny tyhle "starosti a problémy" odpadnou, pokud zaplatíte cestovní kanceláři, aby zodpovědnost převzala za vás. Odpadne ale i spousta zážitků, dobrodružství, nových přátelství a chutí, které zažije pouze cestovatel. Za těch 16 000, které mě tenkrát stál týden na Djerbě, jsem na jaře procestovala Portugalsko, Španělsko a Andorru a ještě mi polovina zbyla. Vše je jen o prioritách a o zodpovědnosti. Můžete se válet týden na pláži, na kterou se dostanete zdarma, za cenu, že nebudete mít jistotu, který kousek pláže budete obývat, u koho se ubytujete a kdy přesně tam dojedete..ale ušetříte spoustu peněz a možná potkáte spoustu zajímavých lidí a zažijete dobrodružství.








Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Splněný sen o digitálním nomádství💻

Omylem v Čechách

11 kroků k podnikání & cestování